Školní koncert

Obřadní síň na zámku ve Dřítni ožila hudbou

 Ve středu 5. června v podvečer se v obřadní síni na zámku konal Školní jarní koncert. Celoroční píle a práce flétnistů, klavíristy, klávesistů i zpěváků ze základní školy byla odměněna společným hraním a zpíváním. Na začátku vystoupili naši nejmladší, kteří už dokáží zahrát na flétničku písničku. Během koncertu se představily čtyři různé zobcové flétny, paní učitelka Herinková všechny podpořila hrou na flétnu příčnou a Klárka Koláčková, Štěpa Buneš a kluci Rušínovi zahráli na klávesy.

Po lidových písničkách jsme pokračovali melodiemi z večerníčků a dětských filmů. Na klávesy zazněla i klasická hudba od Wolfganga Amadea Mozarta nebo diskotékové melodie od Beatles a Haddawaye.

A teď něco o flétnách.

Flétna je dechový hudební nástroj.

Historicky se flétna pravděpodobně vyvinula z píšťaly a patří tak k nejstarším hudebním nástrojům. Flétna byla velmi populární ve starověku, kde její vynález byl často spojován s významnými bohy. Již v Antice se flétny rozdělily podle tóniny na značné množství typů.

Na koncertě jsme slyšeli tyto flétny:

Sopránovou zobcovou flétnu - pochází z lidové píšťaly a má obdobnou konstrukci. Zobcové flétny jsou laděny většinou v tónině C nebo v F.  Skutečně kvalitní hra na zobcovou flétnu je stejně náročná jako na jakýkoliv jiný hudební nástroj.

Na ni hrají všichni začátečníci, protože je nejvhodnější na naučení hmatů a správného dýchání při hře. Děvčata i chlapci zahráli písničky sólově i s doprovodem kláves.

Sopraninovou zobcovou flétnu – je využívána jako sólový nástroj či jako flétna orchestrální.

Na tu zahrál jen Matýsek Buneš. Má vysoký zvuk a budeme ji nadále využívat jen v souborových hrách. Je náročnější na dech, díky své malé velikosti.

Altovou zobcovou flétnu - je asi flétnou nejznámější. Svého vrcholu dosáhla v baroku, kdy byla nejvíce využívána jako sólový nástroj. A to především díky svému sladkému a medovému hlasu.

Na tu hrají děvčata z 2. stupně. Když se naučila vše na sopránovou, společně jsme se domluvili, že budeme takto pokračovat dál. Má posunuté hmaty proti sopránové, zní hlouběji a je tedy třeba se naučit i všechny tóny prakticky znovu.

Tenorovou zobcovou flétnu - je o oktávu níž než flétna sopránová. Velmi často se používá jako druhý hlas k flétně altové v barokní a renesanční hudbě. Dnes je upřednostňována jako flétna sólová.

Na tenorovou flétnu zatím hraje jen paní učitelka Rušínová. Děti si zkoušely na ni zahrát, ale má velké dírky daleko od sebe a jejich drobné ručky to zatím nezvládnou. I pro dospělého to není jednoduché. Má nádherný hluboký zvuk a jak všichni víme – basa tvrdí muziku.

Příčná flétna je dechový dřevěný nástroj (ačkoli se dnes vyrábějí téměř výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech.

Na ni umí kolegyně Herinková, která se ke všem flétnám přidala na společnou závěrečnou píseň z pohádky O šípkových růžích.

(zdroj: https://cs.wikipedia.org/)

Koncert se všem muzikantům moc povedl, obě (já i paní učitelka Jana Herinková) jsme na všechny moc pyšné a už se těšíme na další rok, jaké udělají naši žáci pokroky. Moc děkuji panu starostovi Kudrlemu za půjčení obřadní síně k našemu koncertu, který díky nádhernému prostřední měl mnohem větší vážnost a velmi slavnostní atmosféru.

Mgr. Kateřina Rušínová